Západní pobřeží Irish style, foto story part 3
Je kolem pátý odpoledne, stále zoufale hnusně a my zastavujeme před pivovarem Monteith's, kde máme domluvenou prohlídku. Vyskakuju z auta a spolu se mnou vyskakuje i foťák – konkrétně z mojí kapsy do kaluže. Spíš teda něčeho o velikosti a hloubce jezera. Do hajzlu, do hajzlu, do hajzlu. Rozchodit se mi ho už nepodaří. Jakože nikdy. To v tuhle chvíli ještě nevim, takže vytahuju baterku a kartu, a nechávám foťák sušit na baru, zatímco čekáme na našeho průvodce.
Monteith's má výborný pivo, sympatický heslo "Follow no one" a v jejich vtipný brožurce se praví například toto: "There's nothing more liberating than having the horizon in front of you, knowing that the rest of the world is behind you. And there's a cold beer or cider beside you." (Není nic lepšího než nechat celej svět za sebou, dívat se na obzor před sebou... a vedle sebe mít studený pivo nebo cider.) Amen.
Vyzvedává nás hlavní sládek Tony, a.k.a "the Kodak Kid" (prej se narve do každý fotky, která se pořizuje v jeho blízkosti). Ve skupince je s náma dalších asi deset lidí. Tony nás všechny zdraví a oznamuje, že si během návštěvy můžeme fotit, cokoli chceme. Ačkoli v žádným případě ani trochu nechci, vydere se ze mě srdceryvnej povzdech a všichni se otočej. Tony zmlkne a čumí na mě. Nedělá mi to ani trochu lehčí, chlapec. Ošiju se a vysvětluju, že jsem před chvílí utopila foťák v kaluži, tak mi to je trochu líto. Haha a jede se dál. Tony nás tahá mezi trubkama, vysvětluje z čeho a jak tu připravujou pivo, ukazuje, jak se plní do flašek. U flaškárny mi spadne na zem telefon a rozletí se na všechny strany – Tony zahlásí, že s tím foťákem se není čemu divit. Vůbec se nechci jít zahrabat.
A to ještě nevim, že to korunuju u sudu Golden Lageru, ze kterýho si můžeme na závěr sami natočit. Jdu prozíravě poslední. Půllitr natočim v klidu, jenže pak mi nejde zastavit pípa a pivo přetejká všude kolem. Je to oficiální: Tony mě nenávidí. Kdybych se mu přiznala, že jsem za točení piva byla nějakou dobu i placená, vsadim se, že to s nim sekne.
Tak samozřejmě to byla sranda (hlavně teda pro všechny kromě mě) a následný posezení na baru u krbu je víc než příjemný. V ceně exkurze jsou tři skleničky piva, a tak ochutnáváme. Mý favoriti jsou Velvet Stout a zázvorovo-hruškovej cider (no jó, ženský pití, že jo.) Na večeři jsme zavítali do saloonu k Dot, což byla pozoruhodná osmdesátiletá hippie alkoholička. Ale vařila dobře. Pořád mi smskuje Jason. A je milej. Zvláštní. Doma z něj člověk nedostane vlídnýho slova, ale jakmile vytáhnu paty, tak je to samý stejská se mi, chybí mi, jak se ke mně v noci tulíš, a podobně. A nabízí, že mi nechá svůj foťák, páč ho stejně nepoužívá. Píšu, že budu muset odjíždět častějc.
Druhej den je pro změnu nechutný počasí. Sněží, prší, chvíli svítí sluníčko a pak padaj kroupy. No kdo z tohohle má bejt moudrej?
Na Pancake Rocks fučelo tak, že nás to málem odneslo.
Krása, nicméně sůl v očích, sůl ve vlasech, sůl až na prdeli. Další destinace: Christchurch.
Lucie Menclíková
Co bylo v dopise
Přeloženo do češtiny, samotnou mě pobavilo, jak jsem to vzala systematicky haha. Přísahám, že anglicky to nezní tak trapně, ale tak co se dá dělat.
Lucie Menclíková
Jak se mě ten nahoře snažil uplatit
Druhej den ráno naštěstí vůbec nevim, kde mi hlava stojí, zaspala jsem, a tak chvíli zmateně pobíhám po baráku, bleskurychle na sebe házim oblečení a sedám na kolo. Čeká mě pracovní pohovor.
Lucie Menclíková
Pořádná rána pod pás
Ty největší podpásovky přicházejí přesně ve chvíli, kdy to nejmíň čekáte. Překvapení mám ráda, ale ne ty nemilý. To je to nejhorší, co může bejt.
Lucie Menclíková
Život bez stereotypů aneb Článek, na kterej není nikdo zvědavej
Život na Zélandu je život bez stereotypů. Funguje tu pohromadě takový množství kultur, že není šance nějaký zakořenit. Nelze najít jeden metr, podle kterýho by se dalo měřit. A je to super.
Lucie Menclíková
Vampire pipina
Nakonec zafungovalo starý dobrý vydírání. Nevařila jsem ani neuklízela, po baráku se pohybovala zásadně polonahá a při pokusu o jakejkoli kontakt na Jasona ukazovala vztyčenej prostředníček.
Další články autora |
Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl
Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování
Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...
Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci
Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...
Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město
Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...
Triumf českých středoškoláků. Zvítězili v soutěži NASA s návrhem dálkové opravy družic
Pětice českých středoškoláků uspěla ve finále prestižní mezinárodní soutěže Conrad Challenge v...
Praktický i pro zábavu. Americká firma nabízí robopsa s plamenometem
Americká firma Throwflame poprvé zveřejnila cenovku za svého robotického psa, který má na sobě...
Putin přímo nenařídil zabít Navalného, dospěly k závěru americké tajné služby
Americké tajné služby dospěly k závěru, že ruský prezident Vladimir Putin pravděpodobně přímo...
Na britského turistu zaútočil v Karibiku žralok. Muže zranil deset metrů od břehu
Čtyřiašedesátiletý britský turista skončil na jednotce intenzivní péče, když jej u severního...
Prodej byt 2+1, 65m2, Ostrava, Moravská Ostrava a Přívoz, Moravská Ostrava
Mariánskohorská, Ostrava - Moravská Ostrava
2 440 000 Kč
- Počet článků 76
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1774x
Story ze Zélandu a tak vůbec. Ovce, kopce a kopance — můj život, moje kecy, ber, anebo nech bejt.
POZOR, obsahuje ironii, nadsázku a trapný humor. Kdo nemá nic z toho rád, nebude mít rád ani mě.