Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Myles a Lisa se rozešli

18. 04. 2017 22:38:44
WTF?! No jo. Je to neuvěřitelný, jak ty páry, co vypadaj, že jsou naprosto dokonalý a šťastný, vám vždycky nakonec vyrazej dech tím, že se rozejdou, a dvojice, u kterejch to evidentně skřípe, to (více či méně) vesele koulej dál.

Takže Myles s Lisou měli naplánováno vydat se na pár let do Austrálie. Už koupili letenky, domluvili si práci a ubytování, zkrátka zařízeno... když mi Myles oznámil, že je mezi nima konec, měli dva tejdny před odletem. Jako Irové (na rozdíl od nás Čechů) maj možnost vycestovat do Austrálie na Working Holiday vízum, a to na rok, plus pokud splní tři měsíce regionální práce, můžou zůstat další rok. Proto jejich štace taky začínala na velký farmě, kde si ty tři měsíce hodlali pro jistotu odkroutit. Jak už jsem zmiňovala dřív, Lisa je tak trochu pipka, miluje umělý řasy, kadeřníka a vysoký podpatky. Tím, že se do tohohle s Mylesem rozhodla pustit, osobně dokázala, že láska hory přenáší. Farma je doslova v prdeli světa, žádnej signál či internet, nejbližší městečko vzdálený 400 (!) km. Myles byl z dobrodružství nadšenej, Lisa doufala, že to přežije.

Už delší dobu bylo evidentní, že se jí stejská po Irsku, hlavně po rodině. Turnerových je jak psů, má spoustu mladších sourozenců, kvůli kterejm ji trápí výčitky, že jim v pubertě neasistuje jako velká ségra. Mylese to naopak domů ještě netáhlo, naznačoval, že by mu vůbec nevadilo usadit se jinde. Toto je můj odhad na důvod rozchodu - ačkoli už karty byly rozdaný, Lisa se těsně před akcí rozhodla je položit. Můžu ale jen hádat, Myles zatím nemá koule na to se o tom bavit. Každopádně to pravděpodobně bylo spíš takový dovršení dlouhotrvajících problémů (který na nich teda ale sakra nebyly znát), jak už to v pětiletejch vztazích bejvá...

Pravdou nicméně zůstává, že se zase jednou ukázalo, jakej jsem totální dement a ignorant. Jak jsem předeslala, s Mylesem už nebydlím, nicméně jsme si pořád hodně blízký a trávíme spolu kupu času. Jednou mi takhle zavolal, jestli nemám na půjčení spacák, přibližně na dva tejdny. Řikám no problem, bro, ať se pro něj staví, a přemejšlim, kam jako jede na dva tejdny a hlavně, že se nezeptal, jestli nechci jet taky. A tak když se objevil ve dveřích, zvědavě jsem se vyptávala, co to je za akci. No mělo mi přijít divný už to, že zatuhnul mezi futrama a nešel dál, ale to by si nejdřív ten, co mi stojí na vedení, musel na chvíli poodstoupit.

„Hej a kam teda vyrážíš??“

„No, to ještě není úplně jistý...“ utrousil vyhýbavě. (Oká, teď zpětně vim, že vyhýbavě, předtim jsem si prostě říkala, že asi nemaj přesnej plán.)

„Aha...“

Normálně mu huba jede víc jak mně, ale nereagoval zhola nijak. Jen tam tak křečovitě stál ve dveřích a očima mě zoufale prosil, ať už ho nechám jít (haha, to mi taky samozřejmě došlo až pak). No jo, jenže já na něj vyklopila další dávku stupidních otázek jako normálně, až jsem z něj chudáka nakonec vydolovala, že se s Lisou rozešli a on teď ty poslední dva tejdny bude spát u kámoše. Načež jsem zůstala čumět jak péro z gauče, ale místo toho, abych si uvědomila, jakej jsem idiot, jsem ho ještě pomučila dotazem, jestli je to definitivní a jestli pořád jedou spolu do tej Austrálie. Pípnul, že jede sám a že o tom teď fakt není schopnej mluvit. A tak jsem se konečně omluvila a nechala ho jít. Jakmile za ním zaklaply dveře, Jason (kterej celou dobu seděl v křesle a koukal na fotbal) po mně seknul znechuceným pohledem a prohlásil, že to, že Myles nechce mluvit, bylo tak kurevsky evidentní, že by to došlo i člověku s půlkou mozku a po mrtvici. Dokonce se mi to v jednu chvíli snažil naznačit tím, že mrtě zesílil televizi, ale se mnou to ani nehlo. Mám holt výdrž no.

Mylesovi jsem se pak potupně omluvila smskou a on odpověděl, že se tím vůbec nemám trápit a v pohodě. No, tak uvidíme, jak tohle nakonec dopadne.

Autor: Lucie Menclíková | úterý 18.4.2017 22:38 | karma článku: 20.15 | přečteno: 1046x

Další články blogera

Lucie Menclíková

Co bylo v dopise

Přeloženo do češtiny, samotnou mě pobavilo, jak jsem to vzala systematicky haha. Přísahám, že anglicky to nezní tak trapně, ale tak co se dá dělat.

15.10.2017 v 11:20 | Karma článku: 18.73 | Přečteno: 659 | Diskuse

Lucie Menclíková

Jak se mě ten nahoře snažil uplatit

Druhej den ráno naštěstí vůbec nevim, kde mi hlava stojí, zaspala jsem, a tak chvíli zmateně pobíhám po baráku, bleskurychle na sebe házim oblečení a sedám na kolo. Čeká mě pracovní pohovor.

25.9.2017 v 7:30 | Karma článku: 17.41 | Přečteno: 635 | Diskuse

Lucie Menclíková

Pořádná rána pod pás

Ty největší podpásovky přicházejí přesně ve chvíli, kdy to nejmíň čekáte. Překvapení mám ráda, ale ne ty nemilý. To je to nejhorší, co může bejt.

23.9.2017 v 10:12 | Karma článku: 20.23 | Přečteno: 803 | Diskuse

Lucie Menclíková

Život bez stereotypů aneb Článek, na kterej není nikdo zvědavej

Život na Zélandu je život bez stereotypů. Funguje tu pohromadě takový množství kultur, že není šance nějaký zakořenit. Nelze najít jeden metr, podle kterýho by se dalo měřit. A je to super.

21.9.2017 v 7:30 | Karma článku: 35.53 | Přečteno: 5426 | Diskuse

Další články z rubriky Cestování

Ervín Dostálek

La Manga: Cílem je léčivé bahno "Velkého rybníku" Jeleního ostrova španělského Středomoří

Brodíme se mělčinou slané vody mořského zálivu označenou bójemi na Jelení ostrov. Už kdysi staří Římané pod názvem Paulus a pak i Maurové, nazývající tuto oblast Al Buhayrat Al Qsarand, poznali přednosti zdejší přírody a teď i my.

21.10.2017 v 8:20 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 74 | Diskuse

Ervín Dostálek

Opravdu severská romance 10: V Bergenu průměrně prší 213 dní v roce, my ale měli slunečno

Světové firmy v nádherných domech z 18. st., v přístavu lodě z celého světa, plody moře kupované přímo od rybářů, 1 lanovka a 1 pozemní dráha na kopec nad městem, jež vzniklo jako "zelená louka mezi horami", bývalá metropole země.

20.10.2017 v 8:50 | Karma článku: 5.66 | Přečteno: 88 | Diskuse

Jan Vaverka

Baskicko – 3. díl: Cesta do Baskicka

Do Baskicka je to z České republiky zhruba 1800 km. To je dost daleko na to, aby cestování autem, autobusem nebo vlakem zabralo hodně času. Jak se tedy sem dostat, když většina přímých letů od nás léta do Madridu nebo Barcelony?

20.10.2017 v 8:20 | Karma článku: 5.78 | Přečteno: 96 | Diskuse

Michal Dokoupil

Jak v Kambodži utéct z civilizace

Pod jménem Kambodža si každý vybaví dvě věci, Angkor Wat a Rudé Khméry. Já ale při svých návštěvách postupně prozkoumávám i další části a zajímavosti této divoké země. Tentokrát jsme zamířili na pobřeží.

19.10.2017 v 14:30 | Karma článku: 9.99 | Přečteno: 311 | Diskuse

Jana Schlitzová

Zřícenina Lopata

Zřícenina Lopata, název trochu zvláštní, ale rozhodnutí udělat si tady procházku, byl báječný. Vystupujeme na skalní plošinu, kde se hrad nacházel. Ohýnek a voňavé buřtíky umocňují romantiku na Lopatě.

19.10.2017 v 11:46 | Karma článku: 13.29 | Přečteno: 404 | Diskuse
Počet článků 76 Celková karma 24.90 Průměrná čtenost 1698

"Bukowski s pipinou"

 

Story ze Zélandu a tak vůbec. Ovce, kopce a kopance — můj život, moje kecy, ber, anebo nech bejt.

POZOR, obsahuje ironii, nadsázku a trapný humor. Kdo nemá nic  z toho rád, nebude mít rád ani mě.



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.