Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Západní pobřeží Irish style, foto story part 1

30. 12. 2015 7:00:00
To mi takhle ráno volá Myles, že za nima s Lisou přijeli dva irský krajani a chystaj se na čtyřdenní road trip po zélandským West Coast. A maj jedno volný místo v autě.

Nabídka mě okamžitě nadchla – už jsem nevytáhla paty ani nepamatuju. Ani ve snu by mě ale nenapadlo, jakej porod bude donutit Dina, aby mi dal volno. Jason mu od tý doby říká "company man".

Šlo jen o blbý dva dny – ty další dva jsem stejně nepracovala. A dala jsem mu o tom vědět dva tejdny dopředu. A hlavně: ani nebylo potřeba, aby za mě někdo zaskakoval, byl to víkend, kdy jsme s Dinem pracovali spolu. Jenže ten debil tam prostě nechtěl bejt sám! "Ne, Lucy, to by nešlo, víš, jak jsme teď busy, zákazníci tím budou trpět..." A bla bla a bla bla bla. A Zeeho k sobě ani nechce, protože to prej nezvládne. No jó, my tu vlastně řešíme kvantovou fyziku.

Když jsem nasraná a zoufalá dorazila domů a vyklopila celou story Jasonovi, bez mrknutí oka vzal telefon a vytočil Dinovo číslo.

"Čau, koozere, jak to de? Hele... pořádám za dva tejdny o víkendu párty." Potichu se tlemim.

"Fakt?! A co to je za párty?" žral mu to Dino. Vždycky mu všechno sežral.

"Noo... pánská jízda. Přijdeš?"

"Aha, no... tak jo."

"Ale právě bych potřeboval, aby Lucy vypadla z baráku..."

"Aaaaha..." začalo Číňanovi svítat.

"Říkala, že jí nechceš dát volno, takže neblbni a nech ji jet."

"Noo.... tak já to ještě promyslim."

"Tak dobře, koozere, zatim."

A za pět minut přišla smska: "A vážně bude ta párty?" Bože, bože.

Ta čínská herečka mě v tom nechala máchat ještě tejden. Celý dny jsem do něj hučela a dostávala jen samý nevim, nemůžu slíbit, kolik korjo (o korjo viz zde: http://menclikova.blog.idnes.cz/c/412781/Vodafone-pravidlo-c-1-hlavne-zakaznikum-nenabizej-blow-job.html) mi za to nabídneš... Kejvnul, až když jsem mu slíbila, že ho budu milovat do konce života. A mohlo se jet. Wohoooo.

První den vejletu začal tím, že Irishmeni měli dvě hodiny zpoždění. No co no, jsem aspoň stihla umejt všechno nádobí (ne Jasonova silná stránka) a skype se ségrou. Jo a pak jsem taky Jasonovi v reakci na jeho otázku ohledně zkoušení spodního prádla hodila na postel jednu svoji podprsenku a kalhotky se vzkazem "Zkus třeba tohle".

Po cestě do Wanaky jsem se seznámila se zbytkem posádky: rozvrkočenej týpek Simon, co hraje skvěle na kytaru a zpívá, a roztomilá bloncka Kim, původně z JAR, ale od základky v Irsku, Mylesova kámoška z dětství, se kterou chvíli taky chodil.

Do Puzzling Worldu se mi nejdřív vůbec nechtělo (to je přece pro děcka?!), ale nakonec to byla fakt hrozná sranda, doporučuju.

Čas zamířit k Franz Josef. Blue Pools po cestě:

A konečně po pěti měsících moře!! Nádhera.

Do Franz Josef jsme se dokodrcali v noci, dali pár drinků a songů na kytaru a zatáhli to. Big day tomorrow. V noci píše Jason, že konečně chytil tu myš. Přidává milion vykřičníků, tvrdí, že je to "krysa", že se na ni vyplížil a lapil ji do krabičky na jídlo. Protože je ninja. Když se ptám, jestli ji zabil, nebo někam vypustil, odpovídá, že vypustil. Mně do postele. Ha ha. Nee, vypustil ji na louku za barákem, páč věděl, že mi to udělá radost. Well done:)

Autor: Lucie Menclíková | středa 30.12.2015 7:00 | karma článku: 20.53 | přečteno: 698x

Další články blogera

Lucie Menclíková

Co bylo v dopise

Přeloženo do češtiny, samotnou mě pobavilo, jak jsem to vzala systematicky haha. Přísahám, že anglicky to nezní tak trapně, ale tak co se dá dělat.

15.10.2017 v 11:20 | Karma článku: 18.73 | Přečteno: 659 | Diskuse

Lucie Menclíková

Jak se mě ten nahoře snažil uplatit

Druhej den ráno naštěstí vůbec nevim, kde mi hlava stojí, zaspala jsem, a tak chvíli zmateně pobíhám po baráku, bleskurychle na sebe házim oblečení a sedám na kolo. Čeká mě pracovní pohovor.

25.9.2017 v 7:30 | Karma článku: 17.41 | Přečteno: 635 | Diskuse

Lucie Menclíková

Pořádná rána pod pás

Ty největší podpásovky přicházejí přesně ve chvíli, kdy to nejmíň čekáte. Překvapení mám ráda, ale ne ty nemilý. To je to nejhorší, co může bejt.

23.9.2017 v 10:12 | Karma článku: 20.23 | Přečteno: 803 | Diskuse

Lucie Menclíková

Život bez stereotypů aneb Článek, na kterej není nikdo zvědavej

Život na Zélandu je život bez stereotypů. Funguje tu pohromadě takový množství kultur, že není šance nějaký zakořenit. Nelze najít jeden metr, podle kterýho by se dalo měřit. A je to super.

21.9.2017 v 7:30 | Karma článku: 35.53 | Přečteno: 5426 | Diskuse

Další články z rubriky Cestování

Ervín Dostálek

La Manga: Cílem je léčivé bahno "Velkého rybníku" Jeleního ostrova španělského Středomoří

Brodíme se mělčinou slané vody mořského zálivu označenou bójemi na Jelení ostrov. Už kdysi staří Římané pod názvem Paulus a pak i Maurové, nazývající tuto oblast Al Buhayrat Al Qsarand, poznali přednosti zdejší přírody a teď i my.

21.10.2017 v 8:20 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 74 | Diskuse

Ervín Dostálek

Opravdu severská romance 10: V Bergenu průměrně prší 213 dní v roce, my ale měli slunečno

Světové firmy v nádherných domech z 18. st., v přístavu lodě z celého světa, plody moře kupované přímo od rybářů, 1 lanovka a 1 pozemní dráha na kopec nad městem, jež vzniklo jako "zelená louka mezi horami", bývalá metropole země.

20.10.2017 v 8:50 | Karma článku: 5.66 | Přečteno: 88 | Diskuse

Jan Vaverka

Baskicko – 3. díl: Cesta do Baskicka

Do Baskicka je to z České republiky zhruba 1800 km. To je dost daleko na to, aby cestování autem, autobusem nebo vlakem zabralo hodně času. Jak se tedy sem dostat, když většina přímých letů od nás léta do Madridu nebo Barcelony?

20.10.2017 v 8:20 | Karma článku: 5.78 | Přečteno: 96 | Diskuse

Michal Dokoupil

Jak v Kambodži utéct z civilizace

Pod jménem Kambodža si každý vybaví dvě věci, Angkor Wat a Rudé Khméry. Já ale při svých návštěvách postupně prozkoumávám i další části a zajímavosti této divoké země. Tentokrát jsme zamířili na pobřeží.

19.10.2017 v 14:30 | Karma článku: 9.99 | Přečteno: 311 | Diskuse

Jana Schlitzová

Zřícenina Lopata

Zřícenina Lopata, název trochu zvláštní, ale rozhodnutí udělat si tady procházku, byl báječný. Vystupujeme na skalní plošinu, kde se hrad nacházel. Ohýnek a voňavé buřtíky umocňují romantiku na Lopatě.

19.10.2017 v 11:46 | Karma článku: 13.29 | Přečteno: 404 | Diskuse
Počet článků 76 Celková karma 24.90 Průměrná čtenost 1698

"Bukowski s pipinou"

 

Story ze Zélandu a tak vůbec. Ovce, kopce a kopance — můj život, moje kecy, ber, anebo nech bejt.

POZOR, obsahuje ironii, nadsázku a trapný humor. Kdo nemá nic  z toho rád, nebude mít rád ani mě.



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.