Chlapci a chlapi
První sobotu, kterou jsme trávili spolu, mám v živý paměti. Bylo nádherně, vedro a sluníčko. Vstali jsme pozdě, zavezli mustanga do opravny (což byl jeho druhej domov, to auto se neustále sralo), dlouho seděli na kafi a pak se courali zpátky procházkou kolem jezera. Jason mi vyprávěl o svojí rodině a dětství, tátovi, kterej chlastal a střídal ženský jako fusky, odešel od nich, když mu bylo šest, a vzal si s sebou taky barák a auto. Máma od něj od tý doby neviděla ani korunu. Proto měl prej taky tak výbornou fyzičku – do školy a na fotbalový tréninky běhal, protože na autobus neměli peníze.
Ačkoli byl tatínek očividně pěknej hajzl, Jasonovi se po něm stejně stejskalo a často za ním utíkal. Z tej doby si pamatuje, že se s ním nedalo spát, protože vždycky ožralej vytuhnul na zádech a příšerně chrápal. Malej Jason k němu ale pořád nepřestával vzhlížet – ve střízlivejch chvilkách totiž obstojně boxoval a miloval rychlý auta. Jo a pak taky sukně – oženil se ještě několikrát a v jeho novým životě pro Jasona ani jeho mladšího bráchu už dávno nebylo místo. Za posledních třicet let se viděli jen párkrát a stálo to za prd. Umřel před dvouma rokama a pro Jasona to překvapivě byla rána, ze který se mu pořád nedaří vzpamatovat. Špatnej táta, taky táta. Často se mu o něm zdá, a i když ho opravy mustanga stojej majlant, auto odmítá prodat, protože mu ho připomíná.
Mámě dával život na prdel vesele dál. Fajn mužskej, kterýho si našla potom a byla s ním deset let, se zabil v práci. Teď bydlí sama v domku v Invercargill, celý dny sedává u jeho pomníčku na zahradě a ještě pořád mu každý ráno pokládá na postel vyžehlenou košili. Jason ji často zve k sobě na návštěvu, snaží se ji brát mezi lidi a chtěl by pro ni v Queenstown postavit barák a přesunout ji sem natrvalo. No, momentálně vlastně sama nebydlí – nedávno se k ní přistěhoval Jasonův mladší brácha Toby. Tobymu je pětatřicet a je to lempl. Většinu času hulí, kouká na telku a hraje playstationa. Maká na jatkách, což je sezónní práce jen na půl roku. A zatímco si jeho kolegové na tu druhou půlku sháněj něco jinýho, Toby se s tím nesere a nedělá nic. Nastěhuje se k mámě, která ho živí a je ráda, že není sama. No a neustále si stěžuje, že nemůže sehnat ženskou. No to je k nevíře!!
Co se týče Jasona, Karinu si bral, když mu bylo devatenáct a byla to podle jeho slov pěkná blbost.
"Byla těhotná?" vyzvídám.
"Ne."
"Aha..."
"Prostě mi to tenkrát přišlo správně. Nikdy by mě nenapadlo, že to nebude napořád."
"No a proč vám to nevyšlo?"
Chvíli mlčí. "To se prostě tak někdy zamiluješ a pak se zase odmiluješ."
No jo, to znám. Deset let, dvě děti, v průběhu studium na policejní akademii ve Wellingtonu, postavenej barák v Arrowtown za peníze Karinina táty. Ta ho následně prodala a koupila novej v Queenstown, ve kterým teď bydlí s dětma. A Jason šel bydlet ke kámošovi a pak zakotvil u Cliffa. Kde bydlel osm let sám. Do tej doby, než se k němu před třema rokama nastěhovala moje předchůdkyně Brazilka Camilla.
Před ní se mu životem mihlo pár dalších adeptek – zmíním Američanku Beth, která evidentně zasekla drápek pořádně hluboko a já na ni pekelně žárlila. "She was everything," shrnul ji Jason stručně a mně se otevřela kudla v kapse. Na Zéland přijela na studijní výzkum a shodou okolností chvíli bydlela u toho kámoše, kde přebejval i Jason. Slovo dalo slovo (podle něj jí teda spadla čelist, když ho viděla bez trička) a byla to láska jako trám. Slečna měla sice doma ještě něco nevyřešenýho se svojí láskou ze střední, ale hodlala se přes to přenýst. Z toho baráku už se nehla. No, nicméně po pár měsících nastal problém při řešení toho, kdo s kým kde zůstane. Beth dostala ve Státech nějakej výzkumnej grant, kterýho se nechtěla vzdát. Nechtěla se ale vzdát ani Jasona. Takže brečela a brečela, a nakonec se dohodli, že když nemůže Mohamed k hoře, musí hora k Mohamedovi – Beth poletí domů, Jason si vyřídí zelenou kartu a dovalí za ní. Jenže zelenou kartu nedostal, zůstal sedět doma na prdeli a ona se zanedlouho provdala za toho týpka ze střední. Blbý? Jo. Pro mě? Spíš ne.
"Kdybys byla někdy smutná nebo bych tě něčim naštval, řekneš mi o tom?" ptá se najednou.
"No... spíš ne," odpovídám upřímně. "Já se v takovejch situacích většinou sbalim, vypadnu někam ven se projít, a až se uklidnim, tak se vrátim zpátky."
"Hm... dobrý. A co bych musel udělat, abys odešla na tejden?"
Debil. "Ty jo, to nevim..." zamejšlim se.
"Co třeba kdybys mě přistihla, jak si zkoušim tvoje spodní prádlo?"
A že by mě to ani nepřekvapilo?
Po obědě jsme vyrazili na vejšlap k jezeru. Cesta tam pro mě byla naprosto zásadní, jelikož mi Jason v autě poprvý pustil Damiena Rice – což byla láska na první poslech, sjíždim ho pořád dokola a dala bych cokoli za to dostat se na jeho koncert. Takže za to dík. Celý to začalo jeho albem "O" (https://www.youtube.com/watch?v=KpsEyh2W11Q).
Po výletě válečka na zahradě na dece a pak – pozor – tenis. Respektive Jason si myslel, že ze mě tu zručnost s raketou vymlátí, ale spíš mi málem vymlátil brejle. Nejdřív se vytasil s tim, že když se trefim míčkem do cedule za nim, koupí mi ananas. Po půl hodině se smířil s tim, že úspěch bude, pokud se trefim do toho míčku. Ne, neumim tu ruku ohnout tak, abych to podala normálně, ne, nemůžu to přestat odpalovat za plot, a ne, opravdu nejsem slepá. Aspoň se chlapec pořádně proběhnul. Příště prej zkusíme radši fotbal:)
Lucie Menclíková
Co bylo v dopise
Přeloženo do češtiny, samotnou mě pobavilo, jak jsem to vzala systematicky haha. Přísahám, že anglicky to nezní tak trapně, ale tak co se dá dělat.
Lucie Menclíková
Jak se mě ten nahoře snažil uplatit
Druhej den ráno naštěstí vůbec nevim, kde mi hlava stojí, zaspala jsem, a tak chvíli zmateně pobíhám po baráku, bleskurychle na sebe házim oblečení a sedám na kolo. Čeká mě pracovní pohovor.
Lucie Menclíková
Pořádná rána pod pás
Ty největší podpásovky přicházejí přesně ve chvíli, kdy to nejmíň čekáte. Překvapení mám ráda, ale ne ty nemilý. To je to nejhorší, co může bejt.
Lucie Menclíková
Život bez stereotypů aneb Článek, na kterej není nikdo zvědavej
Život na Zélandu je život bez stereotypů. Funguje tu pohromadě takový množství kultur, že není šance nějaký zakořenit. Nelze najít jeden metr, podle kterýho by se dalo měřit. A je to super.
Lucie Menclíková
Vampire pipina
Nakonec zafungovalo starý dobrý vydírání. Nevařila jsem ani neuklízela, po baráku se pohybovala zásadně polonahá a při pokusu o jakejkoli kontakt na Jasona ukazovala vztyčenej prostředníček.
Další články autora |
Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl
Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...
Moderní lichváři připravují o bydlení dlužníky i jejich příbuzné. Trik je snadný
Premium Potřebujete rychle peníze, pár set tisíc korun a ta nabídka zní lákavě: do 24 hodin máte peníze na...
Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování
Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...
Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci
Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...
Prezident Petr Pavel se zranil v obličeji při střelbě ve zbrojovce
Prezident Petr Pavel se při střelbě na střelnici v uherskobrodské České zbrojovce, kam zavítal...
Biden podepsal miliardy, Kyjev hned dostane munici HIMARS a obrněnce Bradley
Sledujeme online Americký prezident Joe Biden dnes po několikaměsíčním schvalování v Kongresu podepsal zákon...
Lidovci znovu pokárali Cyrila Svobodu, ale vyhazov ze strany se nekoná
Aktualizujeme Lidovecká snaha vystrnadit ze strany jednoho ze svých nejznámějších politiků, bývalého šéfa strany...
Hrozí scénář Twitter? TikTok v USA narazil, šanci větří mocní miliardáři
Čínské sociální síti TikTok ve Spojených státech po úterním hlasování Senátu zvoní hrana. Její...
EU přísněji zakročí proti praní špinavých peněz, vzniká nový kontrolní úřad
Europoslanci schválili přísnější pravidla boje proti praní špinavých peněz a proti financování...
- Počet článků 76
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1774x
Story ze Zélandu a tak vůbec. Ovce, kopce a kopance — můj život, moje kecy, ber, anebo nech bejt.
POZOR, obsahuje ironii, nadsázku a trapný humor. Kdo nemá nic z toho rád, nebude mít rád ani mě.