Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Západní pobřeží Irish style, foto story part 1

30. 12. 2015 7:00:00
To mi takhle ráno volá Myles, že za nima s Lisou přijeli dva irský krajani a chystaj se na čtyřdenní road trip po zélandským West Coast. A maj jedno volný místo v autě.

Nabídka mě okamžitě nadchla – už jsem nevytáhla paty ani nepamatuju. Ani ve snu by mě ale nenapadlo, jakej porod bude donutit Dina, aby mi dal volno. Jason mu od tý doby říká "company man".

Šlo jen o blbý dva dny – ty další dva jsem stejně nepracovala. A dala jsem mu o tom vědět dva tejdny dopředu. A hlavně: ani nebylo potřeba, aby za mě někdo zaskakoval, byl to víkend, kdy jsme s Dinem pracovali spolu. Jenže ten debil tam prostě nechtěl bejt sám! "Ne, Lucy, to by nešlo, víš, jak jsme teď busy, zákazníci tím budou trpět..." A bla bla a bla bla bla. A Zeeho k sobě ani nechce, protože to prej nezvládne. No jó, my tu vlastně řešíme kvantovou fyziku.

Když jsem nasraná a zoufalá dorazila domů a vyklopila celou story Jasonovi, bez mrknutí oka vzal telefon a vytočil Dinovo číslo.

"Čau, koozere, jak to de? Hele... pořádám za dva tejdny o víkendu párty." Potichu se tlemim.

"Fakt?! A co to je za párty?" žral mu to Dino. Vždycky mu všechno sežral.

"Noo... pánská jízda. Přijdeš?"

"Aha, no... tak jo."

"Ale právě bych potřeboval, aby Lucy vypadla z baráku..."

"Aaaaha..." začalo Číňanovi svítat.

"Říkala, že jí nechceš dát volno, takže neblbni a nech ji jet."

"Noo.... tak já to ještě promyslim."

"Tak dobře, koozere, zatim."

A za pět minut přišla smska: "A vážně bude ta párty?" Bože, bože.

Ta čínská herečka mě v tom nechala máchat ještě tejden. Celý dny jsem do něj hučela a dostávala jen samý nevim, nemůžu slíbit, kolik korjo (o korjo viz zde: http://menclikova.blog.idnes.cz/c/412781/Vodafone-pravidlo-c-1-hlavne-zakaznikum-nenabizej-blow-job.html) mi za to nabídneš... Kejvnul, až když jsem mu slíbila, že ho budu milovat do konce života. A mohlo se jet. Wohoooo.

První den vejletu začal tím, že Irishmeni měli dvě hodiny zpoždění. No co no, jsem aspoň stihla umejt všechno nádobí (ne Jasonova silná stránka) a skype se ségrou. Jo a pak jsem taky Jasonovi v reakci na jeho otázku ohledně zkoušení spodního prádla hodila na postel jednu svoji podprsenku a kalhotky se vzkazem "Zkus třeba tohle".

Po cestě do Wanaky jsem se seznámila se zbytkem posádky: rozvrkočenej týpek Simon, co hraje skvěle na kytaru a zpívá, a roztomilá bloncka Kim, původně z JAR, ale od základky v Irsku, Mylesova kámoška z dětství, se kterou chvíli taky chodil.

Do Puzzling Worldu se mi nejdřív vůbec nechtělo (to je přece pro děcka?!), ale nakonec to byla fakt hrozná sranda, doporučuju.

Čas zamířit k Franz Josef. Blue Pools po cestě:

A konečně po pěti měsících moře!! Nádhera.

Do Franz Josef jsme se dokodrcali v noci, dali pár drinků a songů na kytaru a zatáhli to. Big day tomorrow. V noci píše Jason, že konečně chytil tu myš. Přidává milion vykřičníků, tvrdí, že je to "krysa", že se na ni vyplížil a lapil ji do krabičky na jídlo. Protože je ninja. Když se ptám, jestli ji zabil, nebo někam vypustil, odpovídá, že vypustil. Mně do postele. Ha ha. Nee, vypustil ji na louku za barákem, páč věděl, že mi to udělá radost. Well done:)

Autor: Lucie Menclíková | středa 30.12.2015 7:00 | karma článku: 19.30 | přečteno: 630x

Další články blogera

Lucie Menclíková

Myles a Lisa se rozešli

WTF?! No jo. Je to neuvěřitelný, jak ty páry, co vypadaj, že jsou naprosto dokonalý a šťastný, vám vždycky nakonec vyrazej dech tím, že se rozejdou, a dvojice, u kterejch to evidentně skřípe, to (více či méně) vesele koulej dál.

18.4.2017 v 22:38 | Karma článku: 15.71 | Přečteno: 609 | Diskuse

Lucie Menclíková

Jasonovo nové já aneb Kde spal táta??

Co jsem se vrátila z vejletu, je Jason jako vyměněnej. Dalo by se říct, že je až MILEJ. Asi mu hráblo.

30.10.2016 v 16:28 | Karma článku: 20.89 | Přečteno: 701 | Diskuse

Lucie Menclíková

Christchurch a co z něho zbylo

Christchurch je město mnoha tváří, který ve mně zanechalo fakt rozporuplný pocity. Žádná z těch tváří není krásná, jsou spíš ztrhaný a zapatlaný make-upem, nicméně se jim nedá upřít zvláštní kouzlo.

29.6.2016 v 18:40 | Karma článku: 20.31 | Přečteno: 978 | Diskuse

Lucie Menclíková

Západní pobřeží Irish style, foto story part 3

Greymouth je prašná díra jak z Divokýho západu, hospody se nápadně podobaj tamějším saloonům. Divim se, že tady nepoletujou takový ty chuchvalce slámy.

10.1.2016 v 17:45 | Karma článku: 18.96 | Přečteno: 692 | Diskuse

Další články z rubriky Cestování

Marie Kubešová

Za krásami jihozápadní Anglie - Bath

Při cestě po jihozápadní Anglii nelze vynechat jedno z nejhezčích anglických měst Bath. V současné době má kolem 90 000 obyvatel, ale ročně ho navštíví, kromě déle pobývajících turistů, zhruba 3,8 milionu jednodenních návštěvníků.

24.6.2017 v 17:58 | Karma článku: 8.88 | Přečteno: 141 | Diskuse

Martina Pixová

Bari - divoký Jih

Chtěla jsem psát o krásách a divokosti Jižní Itálie. Ale poslední den v Bari, hlavního města Apulie, jsem byla okradena a tak nemám fotky, kterými bych krásu doložila, ani aparát, abych pořídila nové. Zbývá tedy jen ta divokost.

24.6.2017 v 17:40 | Karma článku: 11.12 | Přečteno: 206 | Diskuse

Tomáš Flaška

České dráhy - nekonečný zmar

Párkrát se svezete a obdivujete komfort. Průvodčí se velice vylepšili. Ochota, úsměvy. Ale pak zase jednou narazíte a zjistíte, že se toho zase až tak moc nezměnilo.

24.6.2017 v 11:38 | Karma článku: 28.01 | Přečteno: 807 | Diskuse

Libor Čermák

Pěší výlet Čertovou brázdou

Protože už panuje letní atmosféra, vydal jsem se na další pěší výlet tentokrát do Posázaví. A to přímo do samotného města Sázava. A pak lesy stále na sever. Kopíroval jsem tak prastarou cestu zvanou Čertova brázda.

24.6.2017 v 4:57 | Karma článku: 15.53 | Přečteno: 355 |

Jan Tomášek

Frankfurt 1998

„Podle fotek to tam vypadá jako někde v Atlantě“ projevoval nadšení kámoš, se kterým jsme se chystali do nejameričtějšího města Německa, ne-li celé Evropy.

23.6.2017 v 22:20 | Karma článku: 7.03 | Přečteno: 196 | Diskuse
Počet článků 69 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1551

"Bukowski s pipinou"

 

Story ze Zélandu a tak vůbec. Ovce, kopce a kopance — můj život, moje kecy, ber, anebo nech bejt.

POZOR, obsahuje ironii, nadsázku a trapný humor. Kdo nemá nic  z toho rád, nebude mít rád ani mě.

Seznam rubrik

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.